BORŮVKA NAŤ

Popis:

Keříček, 20 až 50 cm vysoký s dřevnatějícími podzemními výběžky. Větve hranaté, zelené. Listy vejčité, jemně pilovité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené. Květy jednotlivé v úžlabí listů, nící, koruna kolovitě baňkovitá, bílé, nazelenalé nebo narůžovělé. Bobule kulovité, ojíněné, modročerné, někdy bělavé, zelenobílé nebo červené. Kvete v IV až VI.

Stanoviště:

Kyselé lesy, vřesoviště, pastviny, skály, kosodřeviny, na půdách kyselých, málo výživných, humózních, nepříliš suchých.

Rozšíření:

V ČR v teplých oblastech vzácně, ve středních polohách roztroušeně až velmi hojně, v horách obecně. Celkově roste v Evropě, ve Středozemí však pouze na horách, na východě až po Mongolsko.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folium myrtillis) a to od června do září nebo plod v době zralosti (Fructus myrtillis). Plody se suší na slunci nebo ve stínu, při umělém sušení teplota nesmí překročit 45 °C. List se suší obdobně, teplota při umělém sušení by neměla překročit 40 °C.
Listy obsahují flavonoidy, třísloviny (asi 11%), glukokininy, organické třísloviny, tanin, éterické oleje, sliz, pryskyřici a myrtillin. V plodech jsou přítomny kyseliny jablečná, citrónová, benzoová a suxinicová, dále třísloviny (asi 7%), tuky, pektin, pektosa, barviva a další látky.
Vzhledem k tomu, že glukokininy snižují hladinu cukru v krvi, uplatňuje se borůvka zejména v diabetologii. Droga rovněž působí svíravě a desinfekčně. Plody se osvědčily proti průjmům, antibakteriálně působí proti Escherichia coli a stafylokokům, příznivě působí na cévní stěny a na regeneraci oční sítnice, desinfekčně při zánětu ústní dutiny a hrtanu. Odvar z listů se užívá zejména jako podpůrného prostředku při cukrovce, osvědčil se však i při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva.
Informace v tomto odstavci převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Další užití:

Jak všeobecně známo, plody borůvky jsou jedlé, užívají se k výrobě kompotů, džemů, sirupů a vína.

Borůvka v Českém herbáři z roku 1899:

Borůvka (Vacinium myrtillus), keřík 1—1½ st. vysoký; listy má vejčité, květy načervenalé, bobule kulaté, černé, jako hrách veliké. Kvete v máji a červnu. Bobule její se jedí čerstvé i sušené. Nať se potřebuje v jirchářství; šťáva z listí, též kořen léčí vředy v ústech. Také kořalka připravuje se z jahod těchto.

Jiný podobný druh jest brusnice, mající bobule červené, které se jedí zavařené. Působí na žaludek prospěšně a ženou na moč. Rozmačkané, s vodou smíchané dají chladicí nápoj proti horečkám. Šťávu z brusin lze smíchati s vodou a píti to. Také syrup a víno připravují z nich.