SVĚTLÍK NAŤ Zobrazit větší

SVĚTLÍK NAŤ

V lidovém léčitelství se používá jako prostředek při nechu-tenství, zvýšené tvorbě žaludečních šťáv a k úpravě trávení. Zevně k obkladům při zánětu spojivek a na unavené oči např. z počítače.

Více informací

33 Kč

  • 50g
  • 100g
  • 250g
  • 500g
  • 1000g

Koupit produkt

Zakoupením tohoto produktu získáte až 17 věrnostních bodů. Za obsah Vašeho košíku získáte celkem 17 bodů , které mohou být převedeny na slevový kupón v hodnotě 3 Kč.


SVĚTLÍK NAŤ: Více informací

Popis:

Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní listy přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté, později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí horních listů, koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s bledě fialovým horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá koruna modravě fialová. Kvete v VII až X.

Stanoviště:

Krátkostébelné louky, pastviny, vřesoviště, preferuje půdy písčité až hlinité, vlhké až vysýchavé, málo až středně výživné, bohaté na minerály, slabě kyselé.

Rozšíření:

V ČR dříve dosti hojně, v posledních asi 40 letech ubývající, dnes jen roztroušeně, nejvíce od pahorkatin po horské oblasti, roste však i v nížinách. Celkově roste v Evropě na severu asi po 60° severní šířky, na východě po Ural, na jihu do jižní Francie, sever Itálie a střední část Balkánu.

Léčitelství:

Obsahuje zejména iridoidní glykosid aukubin, dále tříslovinu, trochu kumarínu, hořčiny, silici, oleje, flavonoidy, kyselinu kávovou, soli mědi a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba euphrasiae) seřezáváním, suší se ve stínu velmi opatrně, aby listy zůstaly zelené (mají sklon černat). Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C.
Droga patří k nejvýznamnějším přírodním očním léčivům, tlumí oční záněty (záněty spojivek, víček apod.), pomáhá při oční únavě spojené se světloplachostí, odstraňuje slzení očí. Kromě toho snižuje krevní tlak, podporuje trávení, tlumí neproduktivní suchý kašel při bronchitidě, pomáhá při duševní přepracovanosti, zevně ve formě obkladů se užívá na hnisavé kožní rány a na výplachy očí.
Odvar se připravuje krátkým varem (asi 2 minuty) z přibližně 1,5 čajové lžičky drogy na šálek vody.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Světlík v Českém herbáři z roku 1899:

Světlík (Euphrasia) má tenký kořen vřetenovitý, rovný, kmen štíhlý, 9—15 ctm. vysoký, listy kulaté, téměř lesklé, květy bílé. Kvete od června do podzimku, má semeno malé, hnědé. Rostlina ta sbírá se v čas květu; má chuť slano-hořkou, stahující. Přičítá se jí prospěšný účinek při katarrhu sliznic, vůbec při kašli, chrapotu, bolení v uších a hlavě, závrati, zánětu očí. Užívá se šťáva, jež sílí a čistí oko. Zrak sílí se též, jestli rostlina sušená stluče se na prášek a toho se denně užívá 2 gramy ve vodě. Oční voda se upraví z 60 gramů vody světlíkové, 60 gr. vody růžové, 4 gr. prášku z aloe a 1,25 gr. cukru olověného. Promíchá se a denně večer několik kapek se pustí do očí; neb rozmačká se světlík a jitrocel, přidá 60 gramů vody feniklové a růžové, močí se to 2 dny a procedí; večer pak se pustí několik kapek do očí. Prášek se též dělá z 1 It. světlíku, ½ It. skořice, po 1 It. zázvoru bílého, kardamom, hrozinek, muškátu (květu), feniklu, 12 It. cukru; to se smíchá a vždy ráno se toho půl lžíce nasype na chleb ve víně omočený; sílí to zrak lidí starších. Též sílí paměť, žaludek, zahání závrať, žloutenku, kámen — užívá-li se denně 3—4 It. na lačný žaludek. Cukr světlíkový má týž účinek; denně ráno a večer užije-li se ho kousek jako muškátový ořech, působí proti žloutence.

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také:

30 Ostatní výrobky ve stejné kategorii:

Doprava zdarma při nákupu nad 1 500,- až k vám domů.