PŘESLIČKA NAŤ

Popis:

Vytrvalá, výtrusná bylina. Letní, neplodné lodyhy 10 až 70 cm vysoké, zelené, přeslenitě větvené, mělce rýhované, lodyžní žebra téměř hladká, zuby lodyžních pochev celé hnědé až téměř černé, někdy s úzkým blanitým okrajem, v délce 1/3 až 1/2 délky pochvy, větve vyrůstají v přeslenech, obvykle jednoduché, jen zřídka větvené, pochvy větví se 4 zuby. Jarní plodné lodyhy 10 až 30 cm velké, světle hnědé, pochvy nafouklé, její zuby navzájem oddělené, bez blanitého lemu, výtrusnicový klas válcovitý, do 4 cm dlouhý. Jarní lodyhy odumírají ještě před vznikem letních, zelených lodyh. Zralost výtrusů: III až V.

Stanoviště:

Pole, náspy, podél cest, louky, břehy, často na stanovištích ovlivněných lidskou činností, na půdách hlubokých, s vyšší hladinou spodní vody, kyselých až slabě zásaditých.

Rozšíření:

V ČR hojně až obecně od nížin po horské oblasti (max. 1390 m n.m.). Celkově roste v celé Evropě vyjma Azorských ostrovů, v Asii na jihu po Írán, Himálaj a Čínu, dále roste v Grónsku, v Severní Americe na jihu po Kalifornii, zavlečena byla na Nový Zéland a zřejmě i do jiných oblastí světa.

Léčitelství:

Sbírají se letní, zelené, neplodné lodyhy, které se seřezávají v období od června do září. Suší se ve stínu za teplot do 40 °C.
Droga obsahuje zejména kyselinu křemičitou (až 7 %, z nichž asi 12 % je rozpustných ve vodě) a dále asi 4 % steroidních saponinů, flavonoidní glykosidy (qyurcetin, luteolin, campherol), hořčiny, organické kyseliny (např. kyselina jablečná), silice, třísloviny a stopy alkaloidů.
Přeslička působí výrazně hojivě, močopudně, zvyšuje pružnost a pevnost cév (kyselina křemičitá), užívá se při zánětech močového ústrojí nebo při močových či ledvinových kaméncích, zevně podávaná urychluje hojení ran, působí antirevmaticky (z půdy přijímá relativně velké množství zlata), ve formě kloktadla se užívá při angíně, zánětech dutiny ústní, katarech průdušek, k zastavení krvácení z nosu (při výplachu nosu je nutné do odvaru přidat sůl, "aby to nepálilo"), proti vypadávání vlasů, při hemeroidech apod. Pravidelné a dlouhodobé užívání přesličky v malých dávkách (0,15 l odvaru denně) údajně výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny.
Přeslička se podává se nejčastěji ve formě odvaru (4 čajové lžičky drogy na 1/4 vody, vaří se 10 až 15 minut), který se při urologických nebo revmatologických chorobách pije v množství 0,75 až 1 l, v ostatních případech 0,5 až 075 l denně. Ve formě vlhkých nebo kašovitých obkladů se přeslička užívá na špatně se hojící rány, bércové vředy, píštěle apod.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.

Užití:

Přesličkovou natí lze velice snadno umýt a vydrhnout nádobí - zvláště při pobytu v přírodě je to prostředek vhodnější než třeba saponát.

Přeslička v Českém herbáři z roku 1899:

Přeslička rolní (Equisetum arvense) má článkovaný oddenek, jenž vniká hluboko do země a vyhání z jara dvoje lodyhy; nejprve jednoduché hladké; potom zelené, podél rýhované, jež nesou tenké, čtyřhranné větve.

Jest to plevel, který nelze tak snadno vyhubiti. Nať suchá potřebuje se k cídění nádobí cínového. Jindy se nať potřebovala za lék mírně svraskující. Rozeznává se několik druhů, jež mají vesměs podobné vlastnosti.