VRBA KŮRA Zobrazit větší

VRBA KŮRA

Používá se při teplotách, bolestech a proti revmatickým obtížím. Uplatňuje se při revmatismu a nemocech z nachlazení ke snížení teploty. Má uklidňující účinek při nespavosti, spojené s bolestivostí kloubů. Zevně se používá k ošetřování špatně se hojících ran a do koupelí proti pocení nohou.

Více informací

20 Kč

  • 50g
  • 100g
  • 250g
  • 500g
  • 1000g

Koupit produkt

Zakoupením tohoto produktu získáte až 7 věrnostních bodů. Za obsah Vašeho košíku získáte celkem 7 bodů , které mohou být převedeny na slevový kupón v hodnotě 1 Kč.


VRBA KŮRA: Více informací

Popis:

Opadavý, dvoudomý, až 30 m vysoký strom, obvykle pouze s 1 kmenem o průměru až 1 m. Borka nejprve hladká, později podélně brázditá, tmavě šedá. Listy střídavé, krátce řapíkaté, kopinaté, dlouze zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na svrchní straně tmavě zelené a lesklé, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté, sivě bílé. Květy jednopohlavné, uspořádány v úzce válcovitých, přímých až mírně ohnutých jehnědách, samčí květy se 2 v dolní polovině chlupatými tyčinkami, samičí s téměř přisedlým, lysým semeníkem, dvěma 2laločnými bliznami a 1 nektáriovou žlázkou. Kvete v IV až V, současně s rašením listů.
Vrba bílá se dožívá až 100 let a plodit začíná ve věku asi 8 až 10 let.

Stanoviště:

Břehy, lužní lesy, náspy, na půdách výživných, písčitých i hlinitých, vlhkých až zaplavovaných, obvykle vápnitých, stanoviště teplé, slunné nebo jen mírně zastíněné.

Rozšíření:

V ČR od nížin po pahorkatiny roztroušeně, ve vyšších polohách obvykle jen pěstována. Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu po střední Skandinávii, na západě po západní Sibiř a Přední a Střední Asii, ve Středomoří až po sever Afriky, pěstována je i v jiných částech světa, např. v Severní Americe.

Léčitelství:

Sbírá se kůra z dvouletých až tříletých větví, nejlépe brzy na jaře (březen).
Droga obsahuje fenolový glykosid salicin a dále třísloviny, flavonoidy, pryskyřice, soli kyseliny šťavelové a další látky.
Protože salicin je chemicky velmi podobný kyselině acetylsalicylové, která je účinnou látku ve známém aspirinu, je i použití vrbové kůry podobné jako použití tohoto léku, tj. snižuje horečku a zmírňuje bolest (zejména při revmatismu, ale pomáhá i při různých bolestech hlavy, zubů, svalů apod.). Užívá se při nachlazení, revmatismu, dyspeptických zánětech trávicího ústrojí, na některé choroby ledvin a močového ústrojí, zevně ji lze použít na hnisavé rány nebo vyrážky. Mírného uklidňujícího účinku lze využít při nespavosti nebo při lehčích neurasteniích, údajně i poněkud zklidňuje osoby s nadměrnou sexuální žádostivostí.
Podává se obvykle ve formě odvaru nebo macerátu (macerát se připravuje 8 hodinovým luhováním drogy ve studené vodě), přičemž na denní dávku v objemu 0,6 l se použije cca 6 g drogy. Zevně ji lze použít buď ve formě prášku (jako zásyp) nebo silnějšího odvaru. .
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 5.

Užitek:

 

  • Měkké, lehké, pružné a ne příliš trvanlivé dřevo vrby bílé se užívá při výrobě překližek, beden, celulózy nebo jako topivo.
  • Mladé větve se užívají v košíkářství.

 

Pěstování:

Pěstuje se v několika kultivarech, např. s převislými, žlutými větvemi nebo se z ní seřezáváním vytváří tzv. "hlavatá" vrba. Hodí se k osázení břehů rybníků nebo jako alejový strom na různá nábřeží. Množí se neobyčejně snadno vegetativně (na jaře se do vlhčí půdy zapíchne větévka nebo po Velikonocích celá pomlázka).

Vrba v Českém herbáři z roku 1899:

Vrba bílá (Salix alba). Strom to značně velký a vůbec známý. Vrba roste nejraději blízko vody; rozmnožuje se snadno. Rozeznává se mnoho druhů, z nichž nejznámější jsou: smutková, jež má svislé větve a sází se na hřbitovech; jiva, která kvete záhy z jara. Její větve, nesouce kočičky, obyčejně o květné neděli slouží k palmové slavnosti, a slovou proto palmy.

Kůra vrbová potřebovala se dříve jako nyní china; při slabosti žaludku působí lépe než china; dále proti zimnicím, krticím. Proti zimnici působí slaběji nežli china, ač přece časem prospívá. Dává se odvar kůry po ½—1 unci; prášek užívá se zřídka; salicin — látka zvláštní v kůře vrbové obsažená, dává se v práškách po 3,5—10 gr. v pilulkách neb v odvaru; v čase, kdy zimnice povolí, dává se ho 30 až 60 gr.

Kůry vrbové užívá zvěrolékař uvnitř i zevně vůbec při nemocích, kde potřebí prostředků svraskavých. Uvnitř jest lepší kory smrkové pro mírnější účinek svůj a hodí se vůbec tam, kde běží o posilnění ústrojů a kde hořké léky o sobě nepostačí, na př. při žaludeční zimnici, při silném vyměšování všeho druhu, zevně na vředy a rozšířené pohmožděniny.

 

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také:

5 Ostatní výrobky ve stejné kategorii:

Doprava zdarma při nákupu nad 1 500,- až k vám domů.